GENETICKÁ METODA

GENETICKÁ METODA- ČÁST PRVNÍ

Autor: Mgr. Jitka Zajíčková

Dnes se podrobněji podíváme na genetickou metodu čtení. A protože se můj syn začal od září učit číst touto metodou, dovolila jsem si přidat pár osobních postřehů (v textu značeny kurzívou).

Ačkoli se s touto metodou nevyučuje ve všech školách, nejedná se o metodu novou, základy této metody byly položeny již v roce 1913 v tehdy velice moderní a populární čítance Poupata (Josef Kožíšek), moderní metodiku této metody zpracovává od roku 1995 PhDr. Jarmila Vágnerová, Csc., autorka souboru učebnic a pracovních listů.

Od samého začátku žáci čtou i zapisují celé věty, slova nejprve hláskuji (A-D-A-M) a poté opět spojují ve slova (ADAM). Začíná se nácvikem sluchové analýzy a syntézy nejprve u krátkých slov a postupně se přechází ke slovům delším a složitějším. (Se synem jsme se věnovali nácviku „marťanštiny“ – rozklad slova na hlásky a jeho následné složení - celé první dva měsíce školního roku). Naučená velká tiskací písmena děti zároveň i píší, pokud žáci zvládnou velká tiskací písmena, přechází se na nácvik malých písmen.

Klady:
Rychlost nástupu čtení, a to nejen slov, ale i vět a jednoduchých textů (Po 4 měsících výuky je syn schopen přečíst krátkou pohádku, příběh atd., bez zaškobrtnutí čte nadpisy a nápisy a třeba i názvy obcí při jízdě autem. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že tato schopnost číst nápisy kolem sebe je velmi silnou motivací a povzbuzuje zájem o další čtení, takže syn se snaží přečíst prakticky cokoli, co je psáno velkými tiskacími pímeny. A protože si zároveň s velkými písmeny ukazují i tvary malých písmen, nedělá mu větší problém přečíst ani ta.)

Podle pedagogů dokáží žáci lépe vnímat obsah vět, jde tedy o čtení s porozuměním. Pokud bych měla srovnávat s klasickou „slabikovací“ (analyticko-syntetickou) metodou (číst se s ní učí někteří synovi kamarádi), tak ve chvíli, kdy syn již pomocí obrázků tvoří vlastní věty, kamarádi se teprve učí číst a psát slabiky.

Okamžité psaní velkých tiskacích písmen, které umožní dětem procvičit jemnou motoriku a připravit je na psaní složitějších psacích písmen, se kterým se začíná od druhého pololetí školního roku.

Praktická využitelnost čtení a psaní velkých písmen – děti mohou téměř okamžitě psát, což je využitelné i v ostatních předmětech, např. v prvouce názvy stromů, ovoce apod., v matematice mohou děti číst jednoduché slovní úlohy.

Zápory:
Hlavní nevýhodou je to, že tato metoda není příliš rozšířená – jde o metodu minoritní-, může se tedy stát, že např. při stěhování nenajdete školu, kde se touto metodou vyučuje – přechod na analyticko-syntetickou metodu může činit vašemu díku obtíže, ale i naopak: pokud do školy, kde se vyučuje genetickou metodou, přestoupí žák, který se začal učit číst metodou „slabikování“, může mít problémy s nácvikem sluchové analýzy a syntézy, která je základem genetické metody. Může se také stát, že některé dítě vůbec není schopno analýzy a syntézy hlásek.

Shrnutí:
Díky svým výhodám jako je usnadnění procesu čtení, čtení s porozuměním a následné pozitivní motivaci ke čtení, je tato metoda vhodná téměř pro všechny děti a to nejen na základních školách, ale začala se používat i na školách praktických. Pokud máte dítko, které si už před nástupem do školy hláskovalo a pokoušelo se samo číst, ale neslabikovalo a pokud chcete na jeho dovednost navázat, ptejte se po škole s genetickou metodou výuky. Pokud vaše dítě začalo samo slabikovat, je pro něj vhodnější „klasická“ metoda. Použití obou čtecích metod by dítě zbytečně brzdilo a mátlo.

GENETICKÁ METODA – ČÁST DRUHÁ

Pokračujeme v seriálu o genetické metodě čtení. Jak konkrétně se postupuje při výuce čtení a psaní touto metodou?

V předchozím článku jsem se zaměřila na klady a zápory genetické metody.

Na úvod malé shrnutí:
Děti neskládají jednotlivá písmena ve slabiku a následně pak jednotlivé slabiky do slov, jako u klasické – analyticko-syntetické metody, u genetické metody žáci sestavují z jednotlivých písmen rovnou celé slovo, vynechává se tvorba slabik. Tato metoda je pro děti přirozená, některé děti se tímto způsobem pokoušejí samy číst už v předškolním věku. Pozorují velká tiskací písmena v názvech obchodů či tituly v novinách a časopisech a skládají je po hláskách – bez slabikování – do slov. Při školní výuce se tak navazuje na něco, co je dětem známé.

Postup výuky čtení
Děti se učí postupně (vždy se přibírá jen jedno nové písmeno) číst pouze písmena velké tiskací abecedy, která skládají (bez slabikování) do slov. Napsané slovo nejprve zrakem rozloží na písmena - to znamená čtou nahlas jednotlivá písmena, a pak je sluchově složí rovnou v celé slovo. Lépe si to ukážeme na konkrétním příkladu.

Děti čtou:
N-O-H-A = NOHA

Při metodě slabikování se postupuje mnohem složitěji:
N-O = NO
H-A = HA
NO + HA = NOHA

Výjimku tvoří pouze skupiny di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě, fě, které se učí souhrnně (globálně).

Když děti zvládnou všechna písmena velké tiskací abecedy a dobře ovládají techniku čtení, postupně se přechází k malým tiskacím písmenům. U tohoto procesu se využívá fakt, že většina malých písmen je podobná těm velkým. A teprve potom, když děti zvládnou čtení, začne se s výukou psacího písma.


 

Postup výuky psaní
Výuka probíhá ve třech okruzích, které se mohou různě prolínat:

1. Výuka se zahajuje cviky na uvolnění ruky – začíná se již druhý den školní docházky a pokračuje minimálně do poloviny listopadu.

2. Procvičování ruky psaním tiskacích písmen a slov do linek pod text v učebnici, na popisovací tabulky či do čtverečkových sešitů nebo na pracovní listy. Zapisování písmen slouží pouze jako pomůcka k nácviku čtení, nejde o precizní trénink písařské dovednosti. Děti napodobují tvar písmen, každý, jak umí. Pedagogy není vyžadována přesnost ani úhlednost.

3. Vlastní psaní psacího písma. Podle metodiky výuky by bylo ideální, kdyby se s nácvikem začalo až po probrání všech tiskacích písmen velké i malé abecedy. Z časových důvodů – aby bylo probráno všechno doporučené učivo pro 1. ročník – je doporučeno začít s psacím písmem začátkem ledna v době, kdy děti ovládají základní čtenářskou techniku s velkými tiskacími písmeny a začínají přecházet na tiskací písmena malá. Díky přepisování tiskacích písmen, textů při čtení, a prodloužením období uvolňovacích cviků bude má většina žáků už poměrně dobře připravenou ruku pro psaní a to s sebou nese i rychlejší tempo výuky psaní.

(Pozn. V praxi to vypadá asi tak, že od září do prosince se syn učil číst a psát velká tiskací písmena, plus velké množství grafomotorických cvičení. Nyní, v novém roce, procvičují již naučené a začínáme s klasickou písankou – upravenou pro genetickou metodu. Musím s radostí konstatovat, že nácvik psacích písmen jde synovi poměrně snadno díky vyzrálejší motorice a průpravě psaním tiskacích písmen a číslic.)

GENETICKÁ METODA – ČÁST TŘETÍ

V předchozích dvou částech jsme si povídali o genetické metodě čtení, v tomto díle se podíváme na časový rozvrh vyučování touto metodou.

Průběh výuky pomocí genetické metody

I. pololetí
září:
- děti se seznamují mezi sebou, důležitý je trénink sluchové analýzy a syntézy (příklad her: co slyšíš na konci slova máma, jakým písmenem začíná slovo vesnice apod.?, děti „spí“ hlavou na lavicích a učitelka volá např. Vzbuďte se na písmenko H!) důraz se klade na rozvoj slovní zásoby (děti vyprávějí o tom, co dělaly o prázdninách, o víkendu, učí se vyjadřovat názory. Pozornost je věnována i konkrétní podobě písmen – děti modelují počáteční písmena svých jmen, učí se svůj podpis i psaní jmen spolužáků). Práce s prvními listy v učebnici a pracovního sešitu – samohlásky.

říjen, listopad:
Počátek systematické práce s první částí učebnice Učíme se číst. Děti už umí většinu písmen pojmenovat, procvičují se samohlásky a přidávají se souhlásky. Velký důraz je kladen i na fonetické hry – rozklad slov na hlásky :P-E-S, T-A-B-U-L-E a jejich následné skládání do slov: PES, TABULE, Kterou hlásku slyšíš na začátku slova vesnice? apod. Výuka probíhá přibližným tempem 2-3 písmena za týden.


prosinec:
Děti mají zvládnutou a osvojenou celou abecedu, dokáží systematicky číst texty z učebnice a připravují se na přechod k druhé části učebnice a čtení malé tiskací abecedy.

leden:
Pozvolna nastupuje práce s druhou částí učebnice a přechod ke čtení malé tiskací abecedy; děti zatím tímto druhem písma nepíší. Pouze čtou. Na základě podobnosti si děti osvojí malou tiskací abecedu ve velmi krátkém období – cca 1 týden. A protože ve druhé části čítanky jsou texty psány jenom malými písmeny, je přechod opravdu rychlý (U nás konkrétně po přechodu na malá písmena syn četl zpočátku trochu pomalejším tempem než jak jsme byli zvyklí, ale jak si postupně zafixovával nové tvary písmen, tempo čtení se zrychlovalo a nyní (polovina února) čte kratší slova plynně a na složitější potřebuje jen krátký čas než si je v duchu přečte.)Začíná se s nácvikem psaní psacího písma do písanek upravených pro genetickou metodu. (Postup je poměrně rychlý, děti již mají rozvinutější jemnou motoriku. Od ledna do února syn zvládl 1. díl písanky a nyní už pokračují v 2. díle. Píšou celá slova, která skládají do vět. Téměř odpadlo psaní slabik.)

II. pololetí
únor:

Děti čtou poměrně složité texty v malé tiskací abecedě, nejsou zaměřeny jen na čítanku, ale používají i jiné zdroje (u syna ve škole v rámci projektového vyučování děti shromažďují k zadanému tématu informace z různých zdrojů – internet, časopisy, knihy), děti trénují skládání slov, skládání přeházených slov do vět, k zaznamenání složitějších myšlenek slouží i nadále hůlkové písmo.

Výhled do konce školního roku:
Nácvik psaní všech samohlásek a souhlásek, přechod k písemnému vyjadřování pouze psacími písmeny. Nácvik a zdokonalování čtení. Plynulost čtení, čtení s porozuměním. Důraz na správnou intonaci.

Závěrečné shrnutí
Genetická metoda je jednou z metod, jednou z cest k tomu, jak naučit děti číst. Díky tomu, že děti již před vstupem do školy většinou znají nějaká písmenka, je pro ně metodou přirozenou. Výuka probíhá hravou a pro děti poutavou formou. Pro děti je motivující rychlý postup čtení – již kolem vánoc si mohou číst texty psané hůlkovým písmem. Až na výjimky je vhodná pro většinu dětí. Problém může nastat u dětí dyslektických – pro ně je vhodnější cestou metoda slabikovací – analyticko-syntetická metoda.

Mimo těchto dvou metod čtení se ještě můžeme setkat s metodou globální. U této metody je základem rovnou celé slovo užité ve větě. Při výuce se používá zápis pomocí velkých tiskacích písmen – základní pojmy – slova – se děti učí jako celek, bez rozlišování jednotlivých písmen. Vnímají slova jako slovní obrazy Až po nějaké době (několik týdnů), kdy děti poznají řadu slovních obrazů, začínají buď spontánně  nebo s pomocí různých didaktických her rozlišovat hlásky a písmena. Metoda byla poměrně rozšířená v řadě škol v letech 1927 - 1984. Tato metoda předpokládá dobrou zrakovou paměť a pochopení textu.

Literatura:
Wagnerová, Jarmila. Jak naučit číst podle genetické metody. Plzeň : Fakulta pedag., 1996.
Wagnerová, Jarmila. Učíme číst genetickou metodou. Videokazeta. PC Plzeň 1998.

Z internetových zdrojů doporučuji především:
http://ctenibezslabikovani.wz.cz/
http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=07&rok=05&odkaz=jak.htm
http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/archivvyzkumu/kpsp04-05/prace/lucie.pdf
http://www.rvp.cz/clanek/576/1521
http://www.ucitelskenoviny.cz/obsah_clanku.php?vydani=14&rok=04&odkaz=geneticke.htm